Možná jste si již jako většina lidí položili tuto zásadní a zcela přirozenou otázku: jakými úskalími musí promanévrovat takový úřednický elév po nástupu do evropské instituce. Jsa v této výjimečné pozici, mohu vám konečtě poskytnout odpověď, která vám nedává spánku.
Takový úřednický elév – neboli stážista – toho zakusí mnoho!
Na začátku svého působení v Evropské instituci musí projít školením. V jeho rámci se dozví vše, co může příčinlivý eurokrat potřebovat: jak obsluhovat tiskárnu, jak chránit sebe a unijní sítě před všemi druhy virů, čeho se při profesionálním styku s opačným pohlavím držet a čeho se zdržet. Dozví se, do jakého čísla podlaží se vyplatí před teroristou utéct oknem a od jakého je již moudřejší zvolit alternativní metody. Tohle všechno se dozví a na závěr vyfasuje svoji úřednickou kartičku, které se musí držet po zbytek svého úředničení.
Tyto kartičky, neboli badges (čti le báž), totiž vytváří základní kastovní systém, kterým se celý Brusel řídí. Oddělují kastu eurokratů od zbytku obyvatelstva, které kartičkami nedisponuje, prostého stážistu (zelený proužek) pak oddělují od stálých úředníků (bílý proužek) a tak dále. Zmíněné rozdíly zdaleka nejsou jen symbolické. Zelený proužek sice opravňuje ke vstupu do většiny institucí, avšak nezřídka s nutností kontroly obdobné té na letišti. Ti, kteří již dosáhly mety zaslíbené, totiž bílé cedulky, jsou od letištních kontrol osvobozeni a nadto si mohou vodit dovnitř návštěvy, čehož hojně využívají, především aby zapůsobili na své rozličné známosti slibem oběda v proslulých eurokratických jídelnách. Tam se pak společně dáví ústřicemi, špatně zapitými šampaňským a … (skutečný obsah menu si můžete prohlédnout na účtu jednoho takového eurokrata s bílým proužkem). Pak jsou tu cedulky s červenými páskami, jejichž smysl jsem prozatím nerozšifroval. I ty však dozajista blednou v porovnání s vrcholem olympu, na kterém se nacházejí čelní představitelé členských států. Ti se mohou po institucích pohybovat bez těchto EU chomoutů, čímž symbolicky vyjadřují svrchovanost členských států, jež zde zastupují. Dále bychom se tu měli držet patřičného dress-codu, dobrých mravů v komunikaci s kolegy, tyčí v hromadné dopravě a tak podobně.
Svrchovaní zástupci zasedají, eurokraté přisluhují (fcb Čau lidi)
V poslední době se však málokdo chce držet máločeho. Kastovní systém je nivelizován. Badges se nově používají primárně k mačkání tlačítek výtahů, k čemuž slouží zelená stejně dobře jako bílá, zkrátka strach z morové rány zapustil své kořeny i zde. Evropské instituce se přesunuly ze šedých zasedaček do obývacích pokojů svých služebníků a komunikace s kolegy se přesunula do virtuálního světa, kde se na dress-code ani dobré mravy nehledí. Při skypovém hovoru tak může eurokratický elév s údivem pozorovat i takové pozoruhodnosti, jako špinavé nádobí či pyžamové kalhoty svého nadřízeného. Quo vadis, Europa?!
I ty tyče v hromadné dopravě dnes stojí osamoceny, zatímco dynamický pohyb strojvedoucího na pedálu smýká s pasažery ze strany na stranu. Při příjezdu na stanici se vytvoří kolem tlačítka na otvírání dveří napjatý hlouček a když se člověk obětuje a se sveřepým výrazem tlačítko zmáčkne, ozve se z hloučku uznalé mručení a na tvářích se objeví soustrastné výrazy. Člověk se až cítí jako vojín, který se rozhodl vzít kulku za kamaráda. Ale jak se v tom všem držet zdravého rozumu? To nám na školení neřekli.
